Jdi na obsah Jdi na menu
 


Usínají Vaše děti obtížně? Často se budí, třeba desetkrát za noc? Pak je pro Vás spaní zřejmě nepříjemnou noční můrou. Přesto nezoufejte, všechno lze totiž napravit...

   Vývoj spánkového rytmu děti do 3. roku

Novorozenec16 - 19 hodin denně
3 týdny15 - 18 hodin denně
6 týdnů15 - 16 hodin denně
4 měsíce9 - 12 hodin a 2 kratší zdřímnutí (po 2 - 3 hodinách)
6 měsíců10 - 12 hodin a 2 kratší zdřímnutí (po 2 - 3 hodinách)
1 rok10 - 11 hodin a 2 kratší zdřímnutí (po 1 - 2 hodinách)
2 roky11 - 12 hodin a jedno zdřímnutí (po 1 - 2 hodinách)
3 roky10 - 11 hodin a jedno zdřímnutí (2 hodiny)

Potřeby spánku a spánkový režim

Kojenci mají jiný spánek než "dospěláci" - prochází výraznými změnami. Novorozenec a malý kojenec prospí většinu dne a svůj cyklus spánku a bdění si řídí podle 3 - 4hodinového intervalu krmení bez závislosti na denní době. Do 1 roku věku potřeba spánku klesá asi na 14 hodin a spánek se soustřeďuje převážně do delšího nočního úseku - dítě si "seřizuje" svoje vnitřní biologické hodiny podle střídání světla a tmy a také na základě podnětů z okolního prostředí. Malé děti mají více spánku paradoxního (spánku spojeného se sny), který je zřejmě důležitý pro časný vývoj nervové soustavy, ale je zároveň náchylnější k probuzení.

Během prvního roku je tedy důležité důsledně a laskavě pomoci dítěti, aby si správný spánkový režim vytvořilo. Začátek spánkového režimu by měl být kolem 3. měsíce, kdy se má dítě začít ukládat do postýlky ospalé, ale bdělé, aby se naučilo usínat samostatně. Je potřeba podporovat spojení noci s obdobím klidu a spánku.

S mámou v posteli

Jen těžko se lze zavděčit všem - názory na spaní kojenců ve společné posteli jsou totiž velmi různorodé a protichůdné, dokonce i mezi samotnými odborníky. Existují studie, že spaní s matkou by mohlo být protektivní proti výskytu syndromu náhlého úmrtí kojenců (díky tomu, že se dítě častěji budí), a pak existují další studie, které toto časté buzení při spaní s matkou považují spíše za faktor rizikový pro vznik SIDS z důvodu nekvalitního spánku.

Usínání u kojení

Možná jste to také praktikovala - nakojila jste svého drobečka a usnula s ním v posteli. Nebo jste ho při sebemenším pohnutí a zakňourání přiložila k prsu.

Je to jedna z častých chyb, kdy si dítě navykne spojovat usínání s kojením. Miminka se během noci budí normálně 4 - 6x, a je to zcela normální a odpovídá to jinému uspořádání spánku malých dětí, takže probouzení nejsou výrazem hladu. Od 6. měsíce by se ale měla noční strava postupně vynechávat - dítě ji již nepotřebuje. Pokud vyžaduje dále noční krmení, je to většinou z naučeného zvyku a nikoli z hladu.

Usínání by mělo být spojeno se stereotypním a příjemným rituálem (uložení a uklidnění dítěte, vyprávění, oblíbené hračky) a dítě pak má již usínat samo, bez další přítomnosti rodiče. Usínací rituály jsou velmi důležité, večerní příprava ke spánku by měla být pravidelným a neměnným sledem činností, rovněž v pravidelném čase: koupání, večeře, uklidnění, uložení do postýlky, kde je už připravena oblíbená hračka, nebo u malých kojenců závěsná hračka, rozloučení se s dítětem - a dítě by se mělo naučit usnout samo. Pak dobře zvládne usnout i při nočních probuzeních, protože má stejné podmínky jako při večerním usnutí.

Zásady správného spánkového režimu

Stejně jako si dítě během prvního roku života vytváří řadu jiných dovedností, musí si vytvořit také správný režim spánku a bdění, a jsou to právě rodiče, kteří musejí tyto správné zásady zavést. Možná se vám některé zásady budou zdát "tvrdé", ale pokuste se je akceptovat:

  1. Dítě má spát ve vlastní postýlce.
  2. Dodržujte pravidelnou dobu usínání a probouzení.
  3. Prostředí ke spánku by mělo být příjemné, tiché, neosvětlené. Teplota v ložnici má být přiměřená, asi 200C.
  4. Podmínky pro usínání mají být neměnné (např. koupání, uklidnění dítěte, zpěv, povídání). Koupání lze přesunout do dřívějších večerních hodin nebo na ráno. Dítě nemá usínat hladové, ale jíst bezprostředně před spaním.
  5. Kolem 3. měsíce ukládejte dítě do postýlky ospalé, ale bdělé. Po uložení se rozlučte a odejděte, aby si zvyklo usnout samo.
  6. Důležité je, aby dítě usínalo za stejných podmínek, které se v noci nezmění (stejná hračka v postýlce apod.). Nenechte dítě usínat v náručí, při houpání, při kojení nebo krmení – bude je vyžadovat i v noci.
  7. Od 6. měsíce postupně vynechávejte noční stravu.
  8. Kojence neukládejte na bříško, ale na bok nebo záda.
  9. Pokud při usínání pláče, slovně ho uklidněte nebo pohlaďte, ale neberte ho z postýlky, ani nerozsvěcujte.
  10. Nedávejte dítěti láhev s pitím jako prostředek k uklidnění a usínání.

 

Jak změnit špatný návyk

Hodně maminek se sice spánkový režim snaží zavést,ale ve finále křik a pláč dítěte nevydrží a jako mávnutím proutku jsou zpátky na začátku.

Pokud prostě nejste odhodlaná vytrvat, pak vaše selhání může potíže se spánkem ještě zhoršit. A existují nějaké návody, jak špatné návyky změnit?

  • Zkuste změnit dobu usínání, kdy je dítě nejvíc ospalé, a tuto dobu striktně dodržujte.
  • Koupání můžete posunovat o 2 hodiny dopředu nebo na ráno (některé děti koupel večer stimuluje).
  • Odejděte z místnosti a ignorujte pláč dítěte, až se uklidní a usne. Při nočních probouzeních jen vejděte do místnosti, zkontrolujte, zda je dítě v pořádku, a opět odejděte. Metoda je účinná, ale někteří rodiče trpí výčitkami při pláči.
  • Zůstaňte v místnosti, ale pláč ignorujte, neberte ho z postele, počkejte, až přestane plakat, uklidní se a usne.
  • Odejděte z místnosti a při pláči dítěte se v pravidelném intervalu vracejte dítě zkontrolovat. Při kontrolách jen vejděte, promluvte na dítě, slovně ho uklidněte, ale nehlaďte ho, ani neberte z postýlky. Účelem kontroly je ujištění dítěte, že jste ho neopustili. Pláč dítěte po vašem návratu do místnosti může přechodně sílit. Záleží na vás, jaký interval kontrol si zvolíte (např. 2 minuty). Ten postupně prodlužujte, buď již během první noci (5-10-15 minut) nebo v průběhu dalších nocí.
  • Postupné zvykání na vaši nepřítomnost – 3 dny například sedíte při usínání u postýlky, další 3 dny půlmetr od postýlky, další 3 dny metr od postýlky atd., až opustíte při usínání místnost zcela.

Vybraný způsob závisí na temperamentu dítěte a toleranci rodiče.

„Pokud dítě naučíte usínat, pak postupně vymizí i noční probouzení spojené s pláčem,“ uklidňuje neuroložka MUDr. Iva Příhodová. „Musíte však počítat s tím, že první a druhou noc téměř probdíte, pláč dítěte bývá úporný, ale obvykle třetí noc je už vidět úspěch. Druhou noc se situace může ještě zhoršovat, takže se nesmíte nechat odradit. Pokud však víte, že nemáte pevnou vůli, že na to prostě nemáte, nemá smysl s opatřeními ani začínat, protože poté, co dítěti byť jednou polevíte, se obvykle potíže ještě upevní a dojde ke zhoršení situace. Někdy se úspěch dostaví až za delší dobu, u některého dítěte třeba během jednoho týdne, u jiného do 14 dnů. Důležité je, abyste se chovali k dítěti po celou dobu laskavě, ale velmi důsledně,“ říká MUDr. Příhodová. Jedině s důsledností a trpělivostí dosáhnete cíle.

Složení spánku

U novorozenců a malého kojence převládá REM spánek, neboli paradoxní spánek, spánek spojený se sny (tvoří 50% celkové doby spánku, kdežto u dospělého 25%). REM spánek je "náchylnější" k probouzení, proto jsou opakovaná noční probouzení u malých kojenců zcela normální.

 

Zdroj: časopis Maminka (duben 2007)